Poslední listopadovou neděli jsme byli na návštěvě na statku a přivezli jsme hnůj. Něco je ho na terasách, něco v záhonech na kraji, menší hromada ho nicméně zbyla. Leží za jezírkem, obslužte se. Pokud by se nás příště domluvilo víc, můžeme zorganizovat další výpravu a třeba pro jiný hnůj než slámový.
Pokouším se o německou kopu a nebo spíš prostě zakládám na zimu záhon. Dolů nějaká dřeva, suchou trávu, listí, hlínu, kompost. Možná devět z deseti znalých doporučuje jinak, ale dělal jsem to takhle. Pracuji hodinu a jsem jako ten pes za bránou, kdyby ho občas pustili z kotce. Koukám, navezl jsem v kolečku velký, nerozložený slunečnicový květ. Párkrát ho zkusím nabrat vidlemi, ale je nějaký tuhý. Až mi zatrnulo, když jsem zjistil, že je to ježek. Tak jsem se mu omluvil a odnesl ho k hromadě větví, kterou jsem v rohu zahrady pro takové, jako je on, navršil. Do příští návštěvy byl pryč. Na zahradě, doufám, zůstal, míst k zahrabání je tam dost. Kdyby zase do kompostu, není se mu co divit, mně se zdá také dobrý. Pokud máte doma bioodpad, noste ho do zahrady s sebou. Ondřej
Už jste asi četli, že půda může dělat lidi šťastnými. Napjatě teď proto čekáme, jak dopadne naše žádost o možné využívání jednoho velkého pozemku v Olomouci. Kdyby nám město vyšlo vstříc, bude hodně radosti.
