Takhle vypadalo místo, kde jsme působili, první říjnovou sobotu. Nový provozovatel letního kina pořádal olomócké hepenink pro děcka aj pro velky Úletňák. Lidí se motalo po areálu dost, ale na fotkách není nikdo, aby byla vidět změna. Po opravě hradební zdi jsou pryč některé stromy, přední část prostoru je prosvětlenější, vzdušnější a zatravněná, druhá půlka je vysekaná a čeká.

 

S novým provozovatelem jsme si plácli, že příští rok znovu. I když je vlastně Za()hrada jen takový malý pozemeček, těší nás to hodně.

 

Prostor za vstupem do areálu letního kina jsme začali užívat v roce 2013. Dohodli jsme se tehdy s provozním hospody, který měl místo pronajaté, a začali hospodařit. Podařilo se nám z grantů získat peníze na vybavení, pomohly nám uspořádat první akce. Věděli jsme, že město roky připravuje projekt Olomoucký hrad, který má celé podhradí proměnit do turisticky přívětivější podoby, kulturně ho pozvednout. Zvolili jsme proto pěstování v pytlích, případný přesun jsme považovali za snadnější.

Se smluvně limitovaným výhledem se tam také těžko podnikalo, každá investice měla nejistou návratnost. S další “poslední sezonou” přišel nový hospodský, plány měl velké. Jedním z nich bylo využití “našeho” pozemku, takže jsme museli vše přestěhovat ze zadní části více k bráně. S velkou nelibostí jsme pak sledovali, jak zůstalo jen u slov a naše předchozí působiště zarůstá.

O prázdninách 2014 jsme podali na město žádost o pronájem pozemku. Takový postup doporučil magistrát. V lednu následujícího roku bylo první jednání, v červnu tzv. místní šetření. V srpnu radnice rozhodla, že celý areál pronajme na deset let. Naše žádost tedy možnost nedostala, navíc se připravovala oprava hradební zdi, která zasáhla půlku zahrady. Vítěze soutěže o provozování letního kina na deset let vybrala rada letos v květnu. Dvakrát nám mezitím úřad vyměřil bezdůvodné obohacení.

Naše dosavadní působení bylo ukončeno březnovou výzvou k vyklizení do 14 dní. Zorganizovali jsme likvidaci, sešli jsme se při rozlučce s místem. Nyní ho tedy spolu s celým prostorem dostal nový nájemce. V projektu, se kterým uspěl, zmiňuje i naši činnost, takže věřme, že se po čtvrté – hluché – sezoně opět vrátíme.

Zkoušeli jsme si pronajmout tenhle pozemek za bývalým klášterem v Kateřinské ulici, ale jednání byla příliš zdlouhavá. Celý komplex je ovšem skvělé místo s velkým potenciálem, takže nemusí být všem dnům konec. Opět tedy upínáme naši pozornost směrem k “letňáku”. Nebo už se mu bude v létě říkat jinak?

Nástup června a divoká zahrádka ve Ztracené ulici nabírá síly. Pohádkové bytosti se činily.

Vysokoškolské koleje jsou komunita. Na olomouckých kolejích Bedřicha Václavka ve středu studenti otevřeli malou zahrádku, která má na označení komunitní určitě nárok. Osm zhruba “metrových” záhonů stojí v atriu na místě, kde býval prázdný trávník a okrasné keříky. Povedlo se přesvědčit správce, zajistit vodu z prádelny, v plotě je nově branka. Místo teď dává větší smysl. Ať to roste a zraje.

 

Museli jsme se vystěhovat z areálu letního kina, takže letošní sezona nás v tomhle prostoru přinejmenším z velké části míjí.

Také o nás v celostátní příloze čtvrtečního vydání Deníku. Na první straně regionální sešitu je zmíněno i naše současné trápení, tedy nařízené vyklizení pozemku, který chce město předat novému nájemci bez našeho otisku.

 

 

 

Na čas teď možná sem tam vytáhneme archivní fotografii.

Foceno 31. 3. 2015

Ke Světovému dni vody letos tematicky spojenému s pracovními místy více zde.